Beaivváš Sámi Teáhter lea sámiid našunalteáhter ja lea ásahuvvon Guovdageidnui. Teáhter turnere sámi váldobáikkiin Norggas, Ruoŧŧas ja Suomas. Teáhter lea áidna profešunealla teáhter Norggas mas lea sámegiella lávdegiellan.

Beaivváš Sámi Teáhtera ulbmil lea nannet sámiid kultuvrra ja identitehta ja teáhtera dovdomearka lea go deattuhit visuála ja nuohtalaš gováhallama iežamet čájálmasain.

Beaivváš Sámi Teáhters leat bargan dehalaš ovdabargguid go leat besten sámegielat neavttáriid ja ođđa sámi dramátihka ovdáneami. Teáhter čájeha maiddai klássihkariid sámegillii. Dasa lassin leat čađahan ovttasbargguid eará teáhteriiguin.

Beaivváš Sámi Teáhtera ulbmil lea eallisin dahkat ja ovdánahttit iežamet kultuvrra gáldduid olis, oaivadit, ođastit, hohkahit, viiddidit ja fuođardit sámi ja hukset oktiigullevašvuođa ja ipmárdusa kultuvrraid gaskka.

Beaivváš Sámi Teáhter vuođđuduvvui 1981:s ja lei álggurájes friddja joavkun. 1991 rájes šaddai bistevaš poasttan stádabušeahtas. 2002 rájes lea Sámediggi leamaš ruhtádanásahussan. 2004 ovddas lea juolludeapmi 11.296.000 ruvnno. Guovdageainnu suohkan juolluda 800.000 ruvnno.

Beaivváš Sámi Teáhteris leat dál njeallje bistevaš neavttára, guokte teknihkára, njeallje hálddahus bargi, ja teáhterhoavda. Teáhterii bálkáhit maiddai sámiid buoremus dáiddáriid lávdehábmemii, bivttashábmemii, lávdedávvirduddjomii ja musihkkakomponeremii. Go dárbbašit earenoamaš veahki mii ii gávdno Sámis, bálkáhit olbmuid eará teáhterbirrásiin máilmmis.